Vodík je nejlehčí a nejjednodušší prvek a je označován symbolem H. Skládá se z jednoho elektronu a jednoho protonu a za normální situace existuje jako dvojatomová forma, jako Molekulární Vodík® (H2 – plyn). Je to prvek, který pohání samotné slunce za vzniku helia. Vodík je centrem převládajícího kosmologického modelu, který popisuje vznik a ranný vývoj vesmíru.
Vodík je základním stavebním prvkem celého vesmíru, vyskytuje se jak ve všech svítících hvězdách, tak v mezigalaktickém prostoru. Podle současných měření se podílí ze 75 % na hmotě a dokonce z 90 % na počtu atomů přítomných ve vesmíru.
Vodík je schopen tvořit zvláštní typ chemické vazby, nazývaný vodíková vazba nebo také vodíkový můstek, kde vázaný atom vodíku vykazuje afinitu (schopnost chemických látek slučovat se s jinou látkou nebo částicí) i k dalším atomům, s nimiž není poután klasickou chemickou vazbou.
FORMY (izotopy) VODÍKU
Klasický atom vodíku (někdy nazývaný protium), tvořený jedním protonem a jedním elektronem. Tento izotop je nejjednodušší atom ve vesmíru. Jeden samostatný atom vodíku (H•) je neutrální a má nespárovaný elektron (což je reprezentováno malou tečkou vedle H “•”). Jedná se tedy o reaktivní volný radikál, díky kterému je atomární vodík tak vzácný. Když se atomární vodík vyrobí elektrolýzou, okamžitě reaguje s dalším atomem vodíku, aby se vytvořila stabilní molekula vodíku (H•+ H• –> H2).
Deuterium je stabilní izotop, který nepodléhá radioaktivní přeměně. Je to atom s jádrem 2H, který obsahuje v jádře jeden proton a jeden neutron a od běžného vodíku se liší především atomovou hmotností. Někdy mu bývá přiřazována i chemická značka D, přestože se nejedná o jiný prvek.
Tritium je radioaktivní izotop vodíku (3H). Jádro tritia (jako částice se nazývá triton) obsahuje jeden proton a dva neutrony.